V rámci obhajoby titulu Školka blízká přírodě jsem dostala příležitost zúčastnit se návštěvy lesních mateřských školek v Německu. Exkurze probíhala ve třech lesních mateřských školkách, a to v termínu od 13.1.2014 do15.1.2014. Jednalo se o LMŠ v blízkosti Berlína a Postupimi -Am Loven , Baumhaus a Waldwichtel.

Fotky lze shlédnout na této adrese http://sbpberlin.rajce.idnes.cz/ Bohužel jsme nesměli fotografovat děti kvůli ochraně osobnosti; fotky jsou proto jen zdálky nebo zezadu.

AM LOVEN

 Am Loven je lesní školka, která je umístěna v areálu bývalého sanatoria. Na kraji smíšeného lesa je několik patrových domků v anglickém stylu. Jednu tuto budovu získala právě lesní školka. MŠ v současnosti navštěvuje 21 dětí ve věku 2-6 let. Je zde jeden učitel, dvě učitelky a dvě praktikující studentky (aby pedagog v Německu mohl samostatně učit, musí absolvovat roční praxi). Lesní MŠ, které chtějí mít i odpolední činnosti (spaní, kroužky atd.), musí mít ze zákona zázemí v pevné stavbě.

 V budově je celkem pět malých, ale zcela dostačujících,  místností – jídelna, herna, ložnice s přebalovacím pultem, kuchyňka na výdej a mytí nádobí a sociální příslušenství.

 Děti se scházejí kolem 9. hodiny v oblečení vhodném pro celodenní pobyt venku a s batohy se svačinou na zádech. Až do 11:30 jsou v lese. Pak se vrací na oběd (který jim je dovážen) a na spaní. Po spaní je čekají ještě další aktivity – např. plavání, bojové umění, výtvarné činnosti apod.

 Náplní celého dopoledne je poznávání a objevování přírodních zákonitostí, vnímání sebe sama jako zodpovědného člověka, nácvik vzájemné komunikace a tolerance ke kamarádovi. Děti si hrají s přírodninami, šplhají (do předem dohodnuté výšky) na stromy, překonávají přírodní překážky (kameny, klády, louže), pracují s nožem, zpravidla zcela samostatně. Na přístupu pedagogů mě nejvíce zaujala jejich harmonická kooperace s dětmi.

Celkové zhodnocení této MŠ a přínos pro mou práci:

 Děti byly vnímavé, klidné, vyrovnané, samostatné. Domnívám se, že je to díky tomu, že pedagog příliš nezasahuje do jejich činností, spíše jim napomáhá a vhodně je směruje; neradí, ale nechává dětem prostor objevovat; je kamarádem, ale také autoritou. Děti tak získají pocit zdravého sebevědomí a zodpovědnosti sami za sebe i za druhé.

Tato školka a její pedagogický záměr se mi líbily nejvíce.

BAUMHAUS

 Baumhaus je lesní školka se 16 dětmi, mající  zázemí v pevné budově, která je zároveň družinou pro dalších 80 dětí. Celá stavba je přímo projektována podle fantazie rodičů, dětí a pedagogů a „ušitá na míru“ jejich potřebám.

 Ve vstupní hale je recepce, kde se družinové dítě nahlásí a dále se pohybuje po celém objektu a účastní se činností dle vlastního výběru. Je zde  jídelna, taneční a hudební místnost, výtvarná a keramická místnost, laboratoř, herna, truhlářská dílna. Ze všech místností děti mají přístup ven na hřiště a také do prostoru, kde si hrací prvky vyrábějí ze dřeva samy pod dozorem pedagoga. V zimním období mají družinové děti možnost volby, zda zůstat v budově nebo jít ven. V jarních měsících opouštějí budovu všechny děti hned po vyučování a i s pedagogy odjíždějí na kolech do lesa vzdáleného cca 3 km. Zde mohou pracovat s přírodninami, hrát si a objevovat. Oblíbeným nástrojem je kapesní nůž, který děti běžně samostatně používají.

 MŠ je otevřena od 7 do 18 hodin. O děti ve věku 3-6 let se starají tři pedagogové a dva praktikanti. Každé ráno vyjíždějí do lesa na kolech a odrážedlech. Mají také vozík pro 8 dětí. Celé přemisťování má svůj systém a řád. Děti mají pořadí, za kým musí jet, podle potřeby se celá kolona zastaví a znovu seřadí. V lese potom nadchází svačina, ranní kruh a hra. Učitel nabízí činnosti. Stavba příbytku z chvojí, hra s kůrou, ořezávání klacíků. Vzhledem k tomu, že školka byla otevřena teprve v září 2013, děti ještě nejsou dostatečně zdatné, trvání přesunu do lesa ubírá čas činnostem na místě. Lektoři školky se ale těší, že již v brzké budoucnosti budou moci věnovat více prostoru rozvíjení lesní pedagogiky.

Celkové zhodnocení této MŠ a přínos pro mou práci:

Velmi se mi líbila celá budova a její zařízení, možnost rozvíjení tělesné zdatnosti a dalších schopností jízdou na kole a pobytem v lese, celkový  přístup k dětem jak v MŠ, tak v družině.

WALDWICHTEL

Jedná se o lesní MŠ s pracovní dobou od 9 do 14 hodin. Svačina je v 11 hodin a oběd není zajištěn. Vzhledem k tomu, že zázemí je v maringotce, se ve školce nespí (vyplývá ze zákona, viz text o Am Loven). Je zde 16 dětí a 3 vyučující. Program probíhá venku za každého počasí. Děti mají volně k dispozici nářadí- lopaty, pily, kladívka, kapesní nože. Pravidelně se začíná ranním kruhem, kdy se děti přivítají, dále se vzdělávají v jazykových, matematických, hudebních i výtvarných činnostech. V této lesní školce jsou děti velmi aktivní a mají volnější pravidla. Paní učitelky jim dávají velký prostor pro samostatné objevování okolí, získávání poznatků a zkušeností.

Celkové zhodnocení této MŠ a přínos pro mou práci:

Byla jsem svědkem toho, jak si děti i ve velmi chladném počasí bez omezení hrály s bahnem, loužemi, pískem, přírodninami,  lezly na kluzké klády, běhaly ve špatně prostupném terénu.Z učitelek zde sálala vnitřní vyrovnanost, harmonie, klid a nadhled.

V každé školce jsem pokládala pedagogům stejnou otázku: „Jaký máte program a co budete nyní dělat?“ A všude se mi dostalo stejné odpovědi: „Tohle je náš program!“, doprovázený gestem, které obsáhlo celé okolí včetně dětí, které zde šťastně objevovaly přírodu a její zákonitosti, společnost svých bližních i sebe sama. Učily se znát a vážit si svého okolí, rozvíjet své přirozené schopnosti i pracovat v kolektivu – to vše svým vlastním tempem a za láskyplné asistence moudrého a vyrovnaného přítele-pedagoga.

Za MŠ Chodovická zpracovala:

Zdeňka Staňková, učitelka třídy Brouček